Svoje kamarádka

Jednou jsem vykládala úžasné paní a něco jsem jí dlouze vysvětlovala. Když pochopila, co chci říct, řekla mi:

„Já vím, já tomu rozumím. Já kdybych byla svoje kamarádka, tak si to řeknu taky.“

Vyslovila tak fantastickou myšlenku, tak hlubokou a pravdivou, že to snad ani tak nemyslela. Nejsme totiž svoje kamarádky. Nevylučuji z toho muže, pro ně platí, také ve velké míře, že nejsou svoji kamarádi. Kdyby nám náš příběh líčila naše kamarádka, hned víme, co s tím, jak to udělat, a divily bychom se, proč proboha ty naše rady neposlechne, vždyť je to tak snadné. Ale neposlechne, namele si. A proč? Protože není svoje kamarádka. Prostě se nemáme rádi, psychologickými slovy, neumíme přijmout sami sebe takové, jací jsme.

Zamyslela jsem se proto nad cestou, jak se svojí kamarádkou stát. Je k tomu zapotřebí pár věcí, které jsou na první pohled jasné, teoreticky lehké, ale jak říkal Ladislav Smoljak v Trháku: „Dělat to, to je to!“

1. SEBELÁSKA – Ne, není to sobectví nebo egoismus. Je to přijetí sebe sama. Uznání sebe jako plnohodnotného člověka. Uvědomění si svých kvalit a schopností a přijetí svých stinných, negativních stránek. Mít se rád, takový, jaký jsem.

2. SEBEÚCTA – Moje oblíbené klíčové slovíčko. Není ho pýcha nebo egocentrismus. Je to znát svou hodnotu, vědět, kde mám hranice, kam až sahám já a mé potřeby a zájmy a kam až mohu pustit ostatní. Vědět, kolik mám sil a energie a jestli, když ji dám někomu jinému, tím neohrozím sebe. Respekt k sobě, úcta ke svému já, to jsou základní stavební kameny pro fungování v našem světě.

3. SEBEVĚDOMÍ – Není to nos nahoru a arogance. Je to, když o sobě víte. Když jste si vědomi sebe jako člověka. Když máte sebe uprostřed svého života. Když si uvědomujete své potřeby a hodnoty, své zájmy a přání. Když si uvědomujete, co je pro vás důležité. Být si vědom sebe sama je znát se, chápat se a chovat se v souladu se sebou samým.

4. SEBEDŮVĚRA – Není to namyšlenost a nadřazenost. Je to důvěra v sebe, své schopnosti, své kvality. Víte, že je máte, víte, že to umíte a věříte tomu, že s tím něco dokážete. Věříte si, že jste dobrý člověk a že máte ostatním, co nabídnout a že jim můžete pomoci.

Jedině tak může být pomoc druhým skutečná. Pokud nejsou ve vás všechna tyto čtyři sebe, a přesto pomáháte druhým, je to útěk před sebou a lež sobě i ostatním. Taková pomoc nemůže být kvalitní a dlouhodobá, začne to být někde vidět. Třeba na vašem zdraví, na vaší energii.

Chyby, které v životě děláme, a zvlášť ty, které pácháme sami na sobě. Mají někde příčinu. Nejde to zbavit se za ně zodpovědnosti tím, že to hodíme na matku, ale jde o to pochopit, kde se vzaly, s čím to souvisí a vzít to jako odrazový můstek pro práci na sobě.

Všechna tato čtyři SEBE, je něco, co může získat každý, když na tom hned začne pracovat a nikdy nepřestane. Na druhou stranu to není nic trvalého a vlivem událostí je to může rychle oslabit. To se může stát. Důležité ovšem je, se zase vzchopit a zase na tom začít pracovat.

„Na dně je ten, kdo neplave.“

Cesta, která k tomu vede, se jmenuje SEBEZPYT. Je to termín studentky Áji, který v sobě skrývá nutnost otevřít se sobě samému a upřímně pracovat na sobě, i když to bolí. I když to znamená přiznat si chyby a nepříjemné pravdy, je to cesta k pochopení svého já a k získání všech čtyř SEBE, které jsem popsala výš.

Pravidelnou a cílenou prací s tarotem můžete všem těmto postupům hodně pomáhat. Máte-li karty, zkuste si tedy vyložit odpovědi na následující otázky a od té chvíle začněte vědomě budovat všechna čtyři důležitá SEBE.

SEBE VÝKLAD

1. Jak se mám skutečně rád/a? Jak se přijímám?

2. Jak se mám v úctě? Jak se respektuji?

3. Jak jsem si sebe vědomá/ý? Jak si sebe uvědomuji?

4. Jak si věřím? Jakou mám v sebe důvěru?

5. Jaký sebezpyt teď potřebuji spatřit?